Naší první školní kapelu (psal se rok 1976) jsme chtěli pojmenovat „Dobří přátelé“, ale připadalo nám to málo, a tak někdo – snad já – navrhl francouzské „BEL AMI“. Teprve poté, co jsme měli hotová trička se znakem, zjistilo se, že to znamená „miláček“ a trochu nám to pak vadilo.
V repertoáru byly především písně skupiny ABBA, dále pak hit „Horoscope“zpěváka jménem Harpo s pro nás tehdy nesrozumitelným anglickým textem, který zpěvačky Lucka a Lenka vyslovovaly takto :„VYVY DE RÁJ DUM BAJ “. Těžko říci, proč se kapela po završení základní školní docházky samovolně rozpadla.
Na gymnáziu jsem byl ´79 - ´80 členem hanspaulské skupiny „TORR“ (předchůdkyně dnešní TÖRR). Její největší hit, píseň „Vichřice“ – vždy s dlouhým zbustřeným sólem ad libitum – dokumentuji úryvkem z časopisu Melodie, č. a rok už nevím: ...“Rockové cítění a hbité prsty dodávaly jeho sólu.....“ (také už si nevzpomínám, co vlastně). Na baskytaru hrál Filip Moldan, syn dnes známého ekologa. U ekologů v garáži se také zkoušelo.
Současně jsem byl přizván k hostování v kapele „QUO VADIS“ (´80 - ´82), přičemž po první zkoušce jsem kapelu TORR ubezpečil, že rozhodně nejde o nic tak světoborného, abych k nim odešel. Po nějaké době jsem k nim odešel.
Pak se objevilo něco zcela jiného (konkrétně přítel Michal Burda). Ten řekl: „Hele, brácha dělá se Sklepem Carmen a chtěl by to trochu přitvrdit, nechceš se přijít podívat?“. Přišel jsem se v roce 1984 podívat.
„DIVADLO SKLEP“
Elektrickou kytaru jsem v té době zrovna prodal, ale Jiří Fero Burda ze Sklepa mi zapůjčil bílý nástroj značky Vikomt (ten později hrál v představení „Mlýny“), k němuž jsem si pro zlepšení zvuku sestrojil dle návodu hudebníka Václava Veselého přístroj jménem „potemník“, nazývaný též „Zlatá směs“ podle kovové čajové krabičky, z níž byl vyroben. Zvuk byl pak o dvě až tři poznání lepší. Nástrojové obsazení tím bylo – spolu se saxofonem – doplněno a George Bizet měl tak všechny předpoklady pro nerušený věčný spánek.
Sklep nevyhnutelně proniká a sákne do jiných sfér.
Skupina „BONSAI“ (´85 – ´91)
byla folková a hrála vsedě, v pozdější fázi pak vestoje. Do ní mě obsadil František Stralczynský, autor většiny písniček, později pak autor většiny textů další kapely v pořadí.
Skupina „BÍLÁ NEMOC“ (´91 - ´97)
je bigbítová a hrála rovnou vestoje. Do té mě obsadil Tomáš Poláček, autor hudby u většiny repertoáru. Třetím pojítkem obou zmíněných kapel je zpěvák a šoumen Zdeněk Hříbal. Kapela pořádá každoročně tzv. Večírek Tříkrálový, mile vyšinutou akci. Na ní jsem před časem přizval Jiřího Macháčka a stal se tak mimoděk spoluzakladatelem skupiny MIG 21 (v té jsem nikdy nehrál a smyslem uvedené informace je pouze podtrhnout, s jakou samozřejmostí se asi pohybuji v soustředných kruzích kolem J.M.).
Mezitím jsem prošel také popovými formacemi, posuďte sami: SKUPINA STANISLAVA PROCHÁZKY, HITŠARÁDA KARLA ŠÍPA, to vše v letech 1987 – 1991.
Robert Nebřenský ze skupiny Vlatava mi jednou nechal na záznamníku vzkaz (toto uvádím, jen abych nějak dal najevo, jak bylo běžné, že mi volají slavní lidé a jak – navíc - jsem se ani nenamáhal zvednout sluchátko!). Klíčová věta zněla: „Nechceš hrát v MTO?“ Chtěl jsem určitě. Myslím, že roku 1995.
„MALÝ TANEČNÍ ORCHESTR UNIVERSAL PRAHA“ – tolik nezkrácený název.
Již z něj trochu vyplývá, že hrajeme všechno, a sice po svém. Zpívají vesměs herci divadla Sklep. Umělohmotné košile, kalhoty do zvonu a nemožně široké kravaty našeho tanečního publika jen dokreslují celkovou atmosféru vystoupení. Přes stylovou pestrost zde platí striktní zákaz interpretace kapel jako například Beatles nebo Olympic, protože všechno má své meze. Zde jsem potkal také Václava Veselého. Zmínka o něm – nikoli náhodou - padla již výše a s větší naléhavostí bude následovat i později.
Skupina „SPLAŠIL SE KŮŇ NAŠÍŘ“ (1993 - 2002)
Milá, vytrvalá a obdivuhodná činnost přátel na poli písniček pro děti mi byla snad nejsvobodnější hudební činností vůbec. Počet not mnou zahraných byl nesrovnatelně vyšší než počet not předem mi napsaných. Nebýt již existující kapely Peter, Paul & Mary, jen těžko by byla nevznikla jiná, nesoucí jména stěžejních protagonistů: Navarová, Reifová & Noll. Se souborem vystupovali i další umělci a jen proto nemůže aspirovat na těleso s nejmenším obsazením ve Statistickém přehledu.
Skupina „IRISH DEW“ Od roku 1997.
Místopřísežně prohlašuji, že pod vedením Václava Veselého jsem se teprve zde začal vážněji zabývat jevem, který k hudbě bytostně patří – rytmem. A nejen to – až zde jsem se jakž takž naučil hrát na kytaru. A jsem tomu rád, vždyť pro hudebníka jsou to věci důležité.
„VÝPRODEJ LEMURY LEPÉ“ (Od roku vzniku, tedy 2002)
Zde sklepovská líheň vyhřezla ve velmi komorní útvar kabaretního typu, husokůžového sytého zpěvu a démonické recitace Lenky Vychodilové, decentního doprovodu a milé neformální atmosféry bez zbytečného oklešťování pojmů jeviště a hlediště.
STATISTICKÉ ÚDAJE:
Největší soubor: Divadlo Sklep (dnes18 účinkujících, kumulovaně pak několik set)
Nejmenší soubor: Výprodej Lemury Lepé (4)
Počet učitelů hudby: 4
Soubory, v nichž doposud hraji : Divadlo Sklep, Irish Dew, M.T.O. Praha, Výprodej
Lemury Lepé.
Nic moc nedělat a jen si hrát mně bavilo vždycky. S takovými ale život zpravidla krutě zatáčí, a tak spíše posedávám doma a do ničeho nového se raděj nepouštím.
|
